Milan Myšík aneb jak se vyhrává evropská série v enduru

Vskutku úspěšnou sezónu 2019 má za sebou šestadvacetiletý MTB enduro závoďák Milan Myšík jezdící pod vlajkovou lodí Cannondale KUR SPORT.

Mistr Evropy v MTB enduru 2019 Milan Myšík

Jeho letošní úspěchy nezahrnují pouze konstantní zářezy v českých enduro sériích, ale Milanovi se podařilo spolu s celkovým vítězstvím v evropské sérii známé jako EWS European Series ukořistit i scalpel mistra Evropy. Nicméně tento nepřehlédnutelný úspěch provázela v průběhu roku i další skvělá umístění. Svoji vynikající formu tak potvrdil i celkově třetím místem v příbuzné sérii evropský endurových bitev Alpine Enduro Series.

Kdo je Milan Myšík?

Milan Myšík je prestižní český MTB enduro jezdec, který se může pochlubit tituly mistra ČR hned ve třech odlišných cyklistických disciplínách, jež lemují jeho neutuchající bikové nadšení již od útlého věku. S vizí motokrosového závodníka se jako šestiletý klučina dává na bikros a přímo ze startovního roštu se vrhá do světa závodění. Po dosažení plnoletého věku upoutává jeho pozornost Fourcross. Disciplína, jež později ztrácí svůj post v programu Světového poháru, což má za následek výraznou ztrátu popularity a s tím i spojeného zájmu sponzorů. Okolnosti a nově vznikající MTB trendy jej následně přivádí do ještě vyšších nadmořských výšek a Milan propadá populárnímu MTB enduru.

Kariéra Milana Myšíka se však neobešla bez do závodního kalendáře zasahujících zdravotních komplikací. Ještě před tím, než naplno zazářil v enduru, podstoupil celkem tři operace obou ramen. Problémy začaly již během roku 2011 a postupně se vracely. Sezónu 2013 provázel jeho konstantní boj s vypadávajícím ramenem, a z toho důvodu byl nucen ke konci roku podstoupit operaci levého ramene. Tím však zdravotní problémy neskončily. Pro změnu se při různých příležitostech začalo hlásit i rameno pravé.

Na tréninkovém kempu Santa Maxime v Itálii 2014, když svištěl dolů trailem za Michalem Prokopem, potkal větev a rameno bylo opět venku. Během světového šampionátu ve fourcrossu v červenci 2014 v rakouském Leogangu si rameno vyhodil již po několikáté a operace se tak stala nevyhnutelným řešením. Dva roky byl klid, rameno drželo, avšak po dvou letech na začátku sezóny 2016 přišla další rána. Během tréninku před závodem EWS v Chile se kotvy držící rameno utrhly a Milan se vrací domů s přetrženými vazy. Na řadě byla další operace.

Po intenzivní systematické rehabilitaci pod odborným dohledem na sebe úspěchy nenechaly dlouho čekat a Milan získává titul mistra ČR v enduru, obhajuje 3. místo v Central European Enduro sérii, vyjíždí si 2. místo na Blinduru a na závodě EWS European Championship ve Skotsku dojíždí na 6. místě.

Materiální podpora

Milan v letošní sezoně 2019 sedlal Cannondale Jekyll 29 Carbon, roztáčel zapletená kola Mavic Deemax Elite, zrychloval prostřednictvím dvanáctirychlostní sady SRAM Eagle, rychlost si dávkoval pomocí brzdového setu SRAM Code, hlavu mu chránila přilba Uvex Jakkyl hde a trať sledoval přes brýle Uvex Athletic Bike.

O Milanovi Myšíkovi by se již po mnoha letech úspěšného závodění dala napsat slušná kniha, a snad se jí v budoucnu i dočkáme, ale v této chvíli pojďme alespoň blíže nahlédnout do zákoutí čtyřdílné enduro série EWS European Series, ze které si letošního roku odvezl titul mistra Evropy.

Enduro Salines Spain #1

Evropská enduro série zahájila svůj druhý ročník koncem dubna závodem ve španělském městečku Macanet de Cabrenys. Pod hřejivými paprsky katalánského slunce se zde utkalo celkem 11 národností v pěti náročných erzetách. Pro Milana to byl jeho první ostrý start v sezóně.

Původní plán vyrazit s kolegou ve zbrani Milanem Čižinským zhanil jeho pád a následná operace roztříštěného prvního obratle. Po středečním příletu do Barcelony tak Milan sám odřídil dalších 200 kilometrů směr sever do místa konání závodu. Jelikož jeho Cannondale Jekyll 29 během cestování lehce utrpěl, zasvětil dobrou polovinu následujícího dne cestě do servisu. Tento celkem 70ti kilometrový výlet si totiž Milan zopakoval rovnou dvakrát. Jednou tam svého Jekylla vezl, a jakmile byl rozladěný Eagle cajk, mazal zpět pro něj.

Jelikož byly všechny tratě před oficiálním tréninkem uzavřeny, nezbylo než se v rámci rozjetí pro začátek spokojit s méně náročnými traily v okolí. Během pátku a soboty pořadatelé postupně všech pět tratí otevřeli a Milanovi se dle plánu, a to i přes neduhy počasí, podařilo potrénovat na všech závodních erzetách.

Milan Myšík enduro série EWS Španělsko 2019

V den vlastního závodu se na start postavilo 120 jezdců, kteří měli před sebou celkem 40 kilometrů s celkovým převýšením 1600 metrů. V první RZ si chtěl Milan zejména pohlídat svoji konkurenci: „Dal jsem na Čížovi a trenérovi rady a soustředil se jen na svůj výkon, neotáčel jsem se ani na dvouminutové cestě, kde se jen sprintovalo, protože kolo vůbec nejelo… Zaka ani Wallner mě nesjeli.“

V druhé části závodu se zdálo, že si jízdu pro změnu náramně užívá: „Druhá RZ byla jedna z nejhezčích co jsem letos jel, trialové úseky, brutální climb a palba do cíle.“ Pln dojmů z předchozí jízdy proletěl další RZ na jedničku. „Naštěstí trojka byla milosrdná, kratší a rychlá RZta. Jel jsem jí bez chyb, Zaka mi v ní dal sekundu, Robin Wallner tři.“

Poslední část této španělské série připomínala pomyslnou jízdu na horské dráze. Hned v úvodu to na úzkém trailu trošku rozpálil, opustil stopu a rozsekal se, naštěstí bez vážnějších následků. Zpočátku lehce rozhozen se dal nakonec opět dohromady a poslední úsek si střihnul na doraz. „Ve čtvrté RZ přišla moje slabší chvíle hned v horní pasáži, kdy jsem neudržel koncentraci a sjel z úzkého trailu v plné rychlosti do stromu, naštěstí nic vážného ale ztráta značná. Pak v technice jsem na kole dost tancoval, musel jsem si několikrát zopakovat, ať se uklidním, že jinak lehnu znova. Hlava poslechla a já zbylé 2/3 trailu jel parádní jízdu.“

V součtu si Milan z Katalánska odváží celkově 5. místo s odstupem nevýrazných 27.6 vteřin za vítězným Robinem Wallnerem ze Švédska. Druhé místo bral Španěl Guillem Sanz Casedevall a v těsném závěsu za ním se umístil italský jezdec Mirco Vendemmia. To nejlepší ze závodního nasazení je k vidění v následné video reportáži na profilu pořadatele.

POC Scottish Enduro Series #2

Skotské MTB centrum Innerleithen hostilo v řadě druhou sérii EWS v půli května. Jezdce v jednom dni čekalo 1800 metrů převýšení rozprostřeného do šesti rychlostních RZ. Traily, na nichž se toho víkendu závodilo, jsou považovány za jedny z nejtechničtějších v celé Británii. Milan tentokrát nevyrazil úplně osamocen, ale vzal si k sobě parťáka, svého tátu. Místní rozporuplná krajina a pohostinnost zdejších obyvatel je naprosto uchvátila. „Walkerburn se nachází hned vedle Innerleithenu a kousek od baráku nám končili traily, prostě boží místo!“ projevil své nadšení Milan.

Sobota, na kterou byl stanoven oficiální trénink, se trochu vymkla z rukou a výrazně se Milanovi podepsala na těle. Voda z oblohy vytrvale padala během sedmi dlouhých tréninkových hodin jízdy a nadto se mu na druhé RZ podařilo rozstřelit na kořenech a narazit si nohu, která mu ještě toho večera otekla.

Milan Myšík evropská enduro série EWS Scotland

Po neklidné noci a dalším prášku proti bolesti se postavil na start, kde se opět za vydatného deště vyráželo na první transfer. Na programu bylo celkem 6 rychlostních erzet. „První RZ jsem jel tak na jistotu až jsem se styděl“, okomentoval svoji nesmělost později.

Druhá jízda se Milanovi povedla o něco lépe a ve třetí RZ, i přes nástrahy promáčené tratě, nabral na jistotě. „Stromy byly opravdu všude, ale pocitově jsem tuhle stage zajel nejlépe, jen jsem v ní musel předjíždět dva závodníky…“ Na jízdě třetí a čtvrtou RZ se výrazně podepsala nepřízeň počasí, trať extrémně klouzala a Milanovi se na ní moc nedařilo. To, co však předvedl v poslední jízdě mu trochu vylepšilo pořadí a vykouzlilo úsměv na tváří: „V poslední RZ jsem to zas napálil, abych dotáhl ztrátu z 5 RZ, což se naštěstí podařilo.“

Nakonec to pro Milana hodilo celkově 9. flek a jemu nezbylo nic jiného než se s respektem sklonit před místními borci. Skotský fenomén Reece Wilson i přesto, že jeho specializací je sjezd, ukázal svoji suverenitu neuvěřitelnou jízdou za hrůzostrašně kluzkých podmínek. Krátká reportáž z druhé RZ je ke zhlédnutí ve videu.

Black Hole Enduro #3

Třetí evropská série EWS se letos jela na rakousko-slovinské hranici v Petzenu v druhé polovině června. Tento závodní víkend s Milanem absolvoval jeho kamarád Kuba Janecký v roli technické podpory a osobního fotografa. Na místo dorazili s jednodenním předstihem, který využili k aklimatizaci a strávili jej tak za pohodového teplého počasí odpolední jízdou na 12ti kilometrovém flow trailu.

Na další den připadl trénink na slovinské straně v okolí Jamnice a v sobotu bylo v plánu projetí RZ v Petzenu. Sobotní program však narušila celodenní bouřka, jež ke vší smůle vyřadila z provozu i lanovku. Milan tak strávil celý den v autě čekáním na to, s čím přijdou pořadatelé. Ti nakonec očesali první RZ na třetinu původního trailu, který se zdál být v totálně rozbahněném terénu extrémně pomalý. Milan začal pro něj neuspokojivým 9. místem.

Další tři nedělní RZ se jeli za deště, což Milanovi stále moc nesedělo: “Zvolil jsem opatrnou taktiku, což se mi nevyplatilo. Dával jsem si bacha, abych někde neuklouzl a jel dost opatrně.” Poté co zpětně viděl svoje výsledky, šel do sebe a v poslední páté RZ zariskoval a vyjel si tak třetí nejlepší čas. Celkově se sice posunul na 6. flek, ale patřičná dávka zklamání tam byla. “Nic super, chtěl jsem bojovat o bednu, ale díky poslední RZ jsem na třetího ztratil jen necelých 10 sekund, takže příště to chce už odbrzdit dřív.”

Milan Myšík Rakousko enduro série 2019 mistr evropy

Vítězem třetí série se stal slovinský jezdec Vid Persak. Druhý nejlepší čas zajel slovenský sjezdař Martin Knapec a na třetí pozici se umístil český matador Matěj Charvát. Milan nakonec ukořistil šesté místo se zmíněnou ztrátou deseti vteřin za třetím Matějem.

Na to, co se na trati dělo prvního dne se můžete podívat ve videu.

Enduro MTB French Cup #4

Finálové kolo evropské série se odehrálo první víkend v září ve francouzské městečku Loudenvielle. Francouzi k enduru oproti zbytku světa přistupují poněkud odlišně. Většina RZ se jezdí na slepo, a pokud je tréninková jízda v pánu, většinou se jede zcela bezprostředně před vlastní ostrou závodní jízdou.

Po brzkém a krátkém sobotním tréninkovém zahřátí, jež se skládalo z tréninkové jízdy po stopě 3 RZ a hodinu a půl dlouhého výjezdu, jezdci vyrazili na start první stage. Ta se jela čistě na oči bez předchozího projetí. První jízda měla něco kolem šesti minut a prvních 20 nejrychlejších jezdců se poskládalo do nicotných 17 vteřin. Milan měl komplikaci v prostřední výjezdové části, kdy mu ustřelilo přední kolo a dalších 30 metrů musel vyběhnout po svých. Ke konci první RZ trochu zariskoval, poté to pustil, a nakonec bral desátej flek.

Dvojka nabídla technickou jízdu, ale jak se Milan přiznal, zrovna dvakrát mu nesedla, propad na 12. místo. To nejhorší měl však ještě před sebou. Třetí erzeta proběhala v boji s valivým odporem po loukách, čerstvé hlíně, vyjetých kolejích a střílející kazety. Dole na 15. místě. Následovala dvouhodinová pauza, kterou Milan využil k očistě materiálu a krátkému odpočinku a pak hned na již ráno tréninkově absolvovanou 3 RZ podruhé naostro. Kazeta opět střílela, ale výsledek byl uspokojivý. Skok na 10. místo. Po prvním dnu Milan ztrácel celých 15 sekund na TOP pětku.

mistr evropy Milan Myšík enduro série 2019

Druhý závodní den začal opět časně ráno. Budík v 6 a autem přes kopec do areálu Loudenvielle, kde po zjištění, že elita startuje až na samý závěr, následovala návštěva místní kavárny.

Pátá stage se nejprve jela tréninkově, končila na čtyřce, do které se všichni opět vrhli na oči. Milan si hned od začátku užíval: „Jen co jsem do ní odstartoval jsem měl úsměv na tváři (u mě nevídané), prudké zatáčky, stopy jsem trefoval skvěle a fakt mě bavila!“ Poté však přišla čára přes rozpočet. Při výjezdu ze zatáčky selhal řetěz a poté se to vezlo. Namotaný řetěz ulomená spodní kladka přehazovačky a odnesl to i výplet. Ztráta obrovská. „Vymotávám řetěz, když až po docela dlouhé době mě dojíždí Secondi, který jel 20 sekund za mnou, rvu si vlasy, je to škoda, bylo to fakt dobře rozjeté…“

Poslední evropskou enduro sérii EWS kompletně ovládli Francouzi. První místo si vyjel Alex Rudeau, na druhé pozici skončil Louis Jeandel a třetí obsadil Florian Baladier. K Milanově i naší obrovské radosti se nikomu z jeho pronásledovatelů nepodařilo výrazně zamíchat celkovým pořadím, a tak si Myšák odváží post nejvyšší a domů se vrací jako čerstvý mistr Evropy!

Finálovou jízdu těch nejlepších v mužské i ženské kategorii můžete zhlédnout ve videu na kanálu YouTube.